3. pokrač. - Je třeba smazat programy!

    No a další věc - programy. Nemám teď na mysli něco s kompjůtrama, myslím programy, které nám společnost, rodiče, panující paradigma a já nevím co ještě nacpe do hlavy. Nejde tak ani o tu hlavu, ale hlavně nám je nacpou do nitra nás samých a odříznou nám tím cestu do našeho nejvlastnějšího domova, který všichni máme, všichni jsme ho dostali, ať už tomu říkáme "srdce" , "duše" apod. A jejž se složitými, mnohdy velmi bolestnými cestami pokoušíme po zbytek života najít.

    Malé dítě poznává svět komplexně. Nepostupuje od jednoduchého ke složitému, poznává vše najednou. Barvy, hlasy, slova, chutě, tvary ... a vyzná se v tom. Mám takovou představu, jako když se z dálky při jízdě vynořuje nějaká věc. Odhadujeme, co by to mohlo být, podle toho, co již známe. Postupně představu zpřesňujeme, možná jí úplně změníme a přitom nám někde vzadu běží fantazie o tom, co by kdyby. To všechno je důležité, včetně oněch fantazií. Můj syn se takto sám naučil úplně plynule a samozřejmě bez slabikování (nikdy mu nikdo neříkal, že existuje slabikování) ve čtyřech letech číst - odhadováním. Znal písmena a číslice, televizní program byl jeho slabikář. Říká se tomu genetická metoda výuky čtení, můj syn jí "použil" naprosto sám a naprosto spontánně - a bez metodiky. Pak přijdeme do 1. třídy ...... Tento program od přírody, od vesmíru, od Boha, jak kdo chce, program, který nás naučil, kdo jsme, kdo jsou ti, které máme rádi, vůbec mít rád někoho a něco, soucitu, naučil nás si hrát, naučil nás touze poznávat svět a další pro život nenahraditelné dovednosti, tento program je chápán jako nedokonalá samozřejmost, která musí být nahrazena jiným programem, ne už od přírody, Boha či vesmíru, ale programem od stejně omylného člověka, jako je každý z nás. Jan Amos Komenský, největší prznič lidských duší - ve vší úctě. Jedině, že by to myslel jinak a to, co se předkládá, je tragická zpotvořenina. 

    Když se začnete učit astrologii, musíte se jí učit jedině komplexně. Všechno je v horoskopu provázané se vším, navíc do hry vstupuje prožitý čas. Neexistuje  takové to: "Miláčkové, a nyní si probereme Slunce v 10. domě." Protože nic takového jako osamocené Slunce v 10. domě neexistuje, byť by i nakrásně bylo bez aspektů. Můžete probrat pouze jednotlivé příklady působení Slunce v 10. domě, ale stejně hned vidíte účinek i v dalších domech a kde všude, v jakých vazbách na ostatní planety a domy, se projeví. Je to stejná představa s těmi vynořujících se objektů při jízdě jako v předešlém (2.) pokračování. Musíte mít hodně znalostí a zkušeností nejen astrologických, ale také těch dalších, reálií, historie, schopnost vcítění se, intuici atd. a čím víc toho všeho máte, tím dříve a s větší přesností rozeznáte onen přibližující se objekt. Co je na tom všem nejkrásnější, je právě ta komplexnost. I nejobtížnější. Ale když překonáte to počáteční zoufalství, že nedáte dohromady jediný horoskop a jdete i přes nutné a i potřebné chyby dál, odměnou vám je právě návrat k sobě sama. Začnou se vám vymazávat ty naočkované programy a co je paradoxní, vidíte svět, já nevím, jak to nazvat, nejlepší výraz je "kaleidoskopicky". A současně spojitě. Třeba jako obrazy od Picassa. Ruku v ruce s tím vším jde ovšem osamnělost. Opravdové porozumnění naleznete pouze u lidí, kteří prošli podobnou cestou jako vy. Ale tak to prostě je. 

    Programy, které dali rodiče mě, byly opravdu skoro přesně opačné od těch, které mi daly hvězdy. A trvalo mi až téměř dosud ty pravé programy, pohádkovou řečí tu pravou princeznu, v sobě objevit a uvědomit si jejich obrovskou cenu. Kromě náhody (ale existuje vůbec?) mají na tomto lví podíl moji učitelé astrologie, Pavel Turnovský a Martina Lukášková a samozřejmě další moji drazí přátelé.

    Je to taková ta častá věc, že se bohužel narodí holka místo kluka. To by třeba tak úplně nevadilo, ale já opravdu nejsem kluk, při mém narození zářily na obloze hvězdy: Luna (ženská planeta) v úplňku v přesné konjunkci s Neptunem (který má také spíš ženskou kvalitu) ve Štíru,  v onom zlověstném severozápadním směru, dále Venuše coby Jitřenka v Rybách  v přesném trinu na Lunu s Neptunem a pak silný Saturn ve Vodnáři v kvadratuře na Lunu s Neptunem. Můj otec je prazvláštní kombinace nesmlouvavého despoty, mystika, materialisty, geniálního technika a úplně neschopného psychologa. Moje matka se čtyřmi osobními planetami ve Lvu se zajímala hlavně o svojí hvězdu. Chci říci, že skutečně nejsem kluk ani povahou, ale tatínek si zřejmě řekl, co není, může být.