Fotogalerie: Vodnář
Tato fotogalerie je prázdná.
Znamení Střelce, Kozoroha, Vodnáře a Ryb mají cosi společného. Tím jsou jejich vládci, Jupiter a Saturn, což jsou vlastně opačné póly téhož. Celé toto zimní období splývá do jednolitého nerozlišitelného celku. Tím, čím se tato jednotlivá znamení odlišují, není ani tak nic vnějšího, třeba sníh, mráz, plískanice i teploty 10 nad nulou mohou být v kterémkoli z nich, ale jsou to spíš vnitřní záležitosti, musíme se trochu zamyslet a ponořit se dovnitř do prožitku toho kterého znamení. Ve Střelci je to víra v příchod budoucnosti, v Kozorohu úspěšné potvrzení a oslava zdánlivě beznadějné Střelcovy naděje, v Rybách to jsou už závěrečné práce před uskutečněním nového směru vývoje, ale co Vodnář? Zbývá něco podobně světoborného Vodnáři???
Světla je ovšem ve Vodnáři již znatelně víc. Je ostré jako Vodnářův bystrý rozum. Nicméně po prvním nadějeplném nádechu v rozšířeném životním prostoru, po oslavě svátku Hromnic, jakoby naděje se ukázala planou. Mráz ještě přituhne, sníh ještě připadne. Světlo nám k výživě zjevně nestačí. Ale mrazem ztuhlá země nedává naději na novou úrodu. Střelecká naděje a Kozoroží oslavné poskakování bylo zjevně slepou uličkou. Je třeba vymyslet něco nového, něco úplně nového, tradiční vzorce prokázaly pouze svou zastaralost. Avšak oheň, kterým vládl Střelec ve svém srdci, se nám schoval v zimě do elektrických krbů a ústředního topení. Vodnářovi zbývá jeho bystrý rozum.
Světlo je však již tak zjevně na cestě vítězství nad temnou nocí, že i přes tuhé nepolevující mrazy nám zmizela ze srdcí ona stravující úzkost. S Vodnářským šibalským kamarádským pomrkávajícím pohledem si zamlouváme horské penziony na prodloužené víkendy a po večerech společně plníme zběsilé sny marketingovým managerům výrobců ohnivých vod.
Jeden by až skoro řekl, že Vodnář je jen taková vycpávka mezi zrozením nesmrtelného hrdiny a jeho velkolepým pasováním na rytíře, prostě tam Stvořitel něco nacpal, abychom si měli kdy zajet zalyžovat. Nebo se to dá říct i jinak. Prodloužený, nastavený čas.
Alexandra Lechovská, březen - duben 2013
